Nejsou lidi! Co bude s českým stavebnictvím?

6. 10. 2019

Nebyli za minulého režimu, nenašli se ani dnes. Ve stavebnictví chybí ruce, a pokud tam jsou, často nejsou příliš šikovné.

Krize z nízkého objemu zakázek

Proti roku 2000 bylo v roce 2018 povoleno jen 64 % novostaveb a 34 % rekonstrukcí staveb. Extrém nastal v roce 2014, od té doby počet povolení mírně stoupá. Velmi mírně: celostátně o 6 %, ve Středočeském kraji o 4 %, v Praze dokonce poklesl o celých 27 %.

Kvůli poklesu v minulých letech lidé ze stavebnictví odešli – a nevracejí se. Menší je i počet stavebních firem. Dnešní dojem vytíženosti tak není dílem vysokého objemu stavebních zakázek, ale nedostatku kapacit.

Personální krize

Podle serveru NejŘemeslníci.cz je sháňka po stavebních řemeslnících o polovinu větší než před třemi lety. Přitom nejsou lidi.

Protože nejsou lidi, na stavbách pracuje mnoho cizinců převážně z Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Většina je bez stavebních kvalifikací, řada z nich se ale vypracovala a už dávno není legendárními hochy na pomocné práce. 

Musíme však připustit, že jejich původ i sociální situace ovlivňují smysl pro detail, dodržování technologických pravidel a projektové dokumentace, což se projevuje na kvalitě díla. Čest výjimkám.

Krize kvalifikace

Ještě na začátku 90. let měla většina manuálních pracovníků na stavbách výuční list. Bez něj byli pouze přidavači a pomocníci.

Pak začali přicházet lidé bez výučního listu. Potřebné dovednosti odkoukali od vyučených řemeslníků a zaučili se.

Kvalifikovaní řemeslníci ale odcházeli do důchodu, kvalitní vzory mizely a fortelnost šla postupně dolů. 

Počty vyučených absolventů v letech 2015–2018

V protikladu k tomuto trendu stoupaly nároky českých investorů, namnoze seznámených s kvalitou stavebních prací v západní Evropě. Požadují tamní kvalitu. Není divu, že dochází ke konfliktům a nelichotivého hodnocení českých stavebních profesionálů.

A tak zatímco dřív zákazníci vybírali řemeslníky hlavně podle ceny, dnes hledají podle schopností, které si pečlivě ověřují z referencí. Za kvalitu jsou ochotni si připlatit. Za pouhé dva roky stoupla cena práce zedníka téměř o 50 %, obkladače o 37 %, malíře o 20 %.

Co to udělá s českým stavebnictvím

Bůh ví.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků může ovlivnit oblibu jednotlivých stavebních technologií. Např. dřevostavba ze SIP panelů je podstatně méně náročná na kvalifikovanou práci než dřevostavba fošinkové konstrukce izolovaná minerální vatou. Ta je na technologickou kázeň náročná extrémně. Opakované negativní zkušenosti s kvalitou takové konstrukce může vést ke snížení zájmu o ni. 

Je tu zjevná snaha přesunout co největšího díl práce ze staveb do výroben – o prefabrikaci. Použijme ještě jednou srovnání SIP a fošinkové konstrukce. Až polovina práce na SIP dřevostavbě je odvedena v kryté výrobní hale, fošinková konstrukce kompletně vzniká v mumraji staveniště.

Vysoké ceny prací a nedostatek pracovníků může zmírnit dílčí svépomocná výstavba, kdy kvalifikovanou pracovní sílu dodá zhotovitel a nekvalifikovanou ochotný stavebník. Finanční úspora je značná.