Proč je důležitá vzduchotěsnost dřevostavby?

28. 7. 2023

Svět stavebníků všech druhů dřevostaveb se dělí na zastánce tzv. difuzně otevřené a difuzně uzavřené skladby konstrukcí.

Svět stavebníků všech druhů dřevostaveb se dělí na zastánce tzv. difuzně otevřené a difuzně uzavřené skladby konstrukcí. Zákazníci, kteří o realizaci dřevostavby uvažují, jsou masírování argumenty obou stran a většinou ani vlastně nemají tušení o jakou záležitost se jedná. Pojďme si to co nejjednodušeji vysvětlit.

Všem je jasné, že uvnitř obydlené dřevostavby vznikají vodní páry – používáním vany i sprchy, mytím nádobí, zálivkou květin, zkrátka provozem lidí. V létě, kdy většina lidí hodně a často, nebo spíš nepřetržitě větrá, žádný problém nevzniká, protože pára odchází okny. Problém začne vznikat v době, kdy teplota v exterieru domu je na výrazně nižší úrovni než v domě samotném, protože v zimě všichni větráme podstatně méně než v létě – průvan studeného vzduchu není příjemný a nikdo nechce plýtvat teplem.

Protože v interieru vzniká množství vodní páry a dřevostavba není v zimě dostatečně větrána, vodní páry díky svému přetlaku mají tendenci hledat cestu z interieru domu do exterieru. Tzn. pokud to jde, vstupují do stěn a prostupují stěnami (a dalšími konstrukcemi, kudy postupovat mohou) směrem zevnitř domu ven (u dřevostaveb bungalovů se jim naskýtá ještě rozsáhlý podhled přízemního domu). Protože uvnitř dřevostavby je vyšší teplota než venku, v určitém místě stěny nebo podhledu na cestě zevnitř ven se pronikající pára dostane do bodu, v němž je tzv. teplota rosného bodu. V tomto místě začne se začne pára kondenzací přeměňovat na vodu a její cesta ven mimo dům tím začne výrazně váznout.

Pokud ve stěně dřevostavby, zateplené minerální vatou, začne voda kondenzovat, vata ztrácí svojí izolační schopnost a tím dále kondenzaci posiluje.

Všichni čtenáři se zřejmě setkali s argumentací výrobců cihelných materiálů pro stavbu domů, že jejich stěnou bez zateplení bude dům dýchat. Jednak je to úplný nesmysl, ale navíc – z tohoto textu je zřejmé, že vzduch, prostupující stěnou obsahuje páru, která zejména v zimním období ve stěně kondenzuje a podstatně snižuje už tak chabé izolační schopnosti cihelné zdi. Reklamy výrobců cihel, že jejich stěny není třeba zateplovat jsou vyloženě hloupé a zpochybňují inteligenci svých čtenářů. Je to obdobně hloupá reklama, jako by výrobce automobilu reklamoval, že pro jeho vozidlo postačují ty nejlevnější a nejméně kvalitní pneumatiky, protože jeho výrobek stejně není schopen jet rychle…

Pro zvídavé je možno uvést, že množství ve stěně zkondenzované vodní páry lze vypočítat dvěma různými metodikami:

podle ČSN 73 0540
podle ČSN EN ISO 13 788

Výsledkem výpočtu je zjištění, zda se veškerá vlhkost, která ve stěně během ročního cyklu zkondenzuje, v průběhu roku – v klimaticky vhodnějším počasí, zejména v letních měsících – odpaří. Pokud je bilance tzv. pasivní, znamená to, že každým rokem ve stěně zkondenzované vody přibývá.

Schopnost konstrukce – vrstvy stěny či podhledu – bránit páře skrz konstrukci procházet, se nazývá difuzní odpor – je to důležitý faktor, pamatujme si ho.

Difuzně otevřená skladba stěny

Zastánci tzv. difuzně otevřené skladby stěny konstruují skladbu stěny tak, aby na vnitřním povrchu stěny v interieru byla vrstva maximálně prostupu bránící a vrstvy na ní navazující měly postupně směrem od vnitřního povrchu stěny k vnějšímu povrchu menší a menší difuzní odpor a tak zjednodušeně řečeno „podporovaly“ páru na cestě ven. A také vodu, aby se poté, co pára ve vodu zkondenzuje, mohla v době příznivého počasí ze stěny dřevostavby odpařit do exterieru a bylo dosaženo nikoli pasivní, ale aktivní bilance. A aktivní bilance musí být dosaženo v celé ploše všech stěn dřevostavby.

K tomu si řekněme, že výpočtové modely, které máme k disposici, pracují s ideálním laboratorním stavem stěny a klimatických podmínek, které však v reálu mohou být jiné nejen v čase, ale i v jednotlivých místech stěny. Je zřejmé, že vlastnosti stěny budou jiné v místě tepelného izolantu a jiné například v místě dřevěného sloupku. Pára si ale nevybírá – tlačí se z domu ven všude a nejvíc jí míří pochopitelně tam, kde je to nejsnadnější – spárami mezi izolačními deskami, kolem sloupků v konstrukci apod. A právě tam nás kondenzace nejvíc trápí.

Difuzně otevřené konstrukce pracují s minerálními a jim podobnými izolacemi s velmi nízkým difuzním odporem.

Pro rekapitulaci si shrňme, že u difuzně otevřené vrstvené konstrukce platí zásada, že jednotlivé vrstvy řadíme tak, aby difuzní odpor jednotlivých vrstev klesal směrem od vnitřního k vnějšímu povrchu.

Takže uvnitř domu používají tzv. parotěsnou zábranu a na vnějším povrchu by byla ideálně minerální izolace bez jakékoli povrchové úpravy. Je ale zřejmé, že vzhledem k reálnému klimatu musíme vnější izolaci chránit např. proti dešti – a v tom je riziko, protože vnější ochranná vrstva – např. vnější fasádní stěrka pochopitelně má vyšší hodnotu difuzního odporu než minerální vata a na problém je zaděláno, pravidlo je porušeno. Řeší se to např. tak, že na vnější líc fasády je umísťěna tzv. odvětrávaná fasáda, která umožňuje páře / vlhkosti přecházet do exterieru a vnější povrch fasády chrání před deštěm.

Difuzně uzavřená skladba stěny

Difuzně uzavřená skladba stěny dřevostavby problém s kondenzací řeší tak, že jako izolant používá nenasákavé nebo málo nasákavé materiály jako je například pěnový polystyren, do něhož pára z důvodu jeho fyzikálních vlastností vstoupit nemůže a na vnitřním líci umísťuje alespoň parobrzdu. Při realizaci difuzně uzavřených skladeb je klíčové zabránit tomu, aby pára vstupovala do spar mezi jednotlivými konstrukcemi stěny – např. do spar mezi OSB deskami a jimi dál do spar mezi deskami polystyrenu, kterými je stěna izolovaná. Řeší se to důsledným utěsněním všech spár na vnitřním povrchu stěny speciálními páskami.

Význam rekuperace v dřevostavbě

Z výše uvedeného popisu problematiky je zřejmá důležitost bránit růstu vlhkosti v domě i v době, kdy je vlhkost přirozeným užíváním domu produkována např. v koupelně, vařením apod., a to zejména v roční době, kdy větráme okny velice málo.

Děje se to pomocí centrální rekuperace, která zajistí v dřevostavbě i v zimě nepřetržité větrání při současné úspoře tepla, které by při větrání okny bez užitku unikalo mimo dům, protože rekuperace umožňuje, aby vzduch z domu odcházející předal většinu svého tepla vzduchu do domu přiváděnému, aniž by se oba proudy vzájemně míchaly.

Díky rekuperaci tak zůstává dům i v zimě dostatečně zásobován nevydýchaným vzduchem a zbavován vlhkostí, kterou je třeba s rozmyslem regulovat – to už je ale jiná otázka a o ní až někdy příště.

Která skladba je správná?

Odpověď je jednoduchá – obě.

Pokud přijmeme myšlenku, že jakákoli kondenzace ve stěně dřevostavby je jak pro minerální izolaci, tak i pro nosnou konstrukci dřevostavby samotné fatální chybou, potom jednoznačně budeme preferovat uzavřenou skladbu stěny.

Pokud budeme matematickým a fyzikálním výpočtům pevně věřit a nebudeme se obávat třeba jediného místa, kde jsou podmínky ve stěně jiné než použité ve výpočtu (třeba v místě v létě trvale zastíněném), potom můžeme preferovat otevřenou skladbu s kvalitní parotěsnou zábranou na vnitřním líci.

Jedno je ale jisté – u obou správně navržených systémů o správné funkci stěny z hlediska pro dřevostavbu fatální kondenzace uvnitř stěny rozhodne použití projektantem správně navržených materiálů s odpovídajícími vlastnostmi a také – v neposlední řadě – lidské ruce, lidský um a lidská ochota pochopit důležitost technologické kázně při realizaci stavby.

Sebelépe navrženou parotěsnou zábranu z perfektních materiálů dokáže nekvalitní provedení zcela znehodnotit a ohrozit tak životnost celé stavby. Náprava je možná až ve chvíli, kdy se nekvalita dřevostavby projeví viditelně na povrchu stěny. A to už je zpravidla na snadnou opravu pozdě.

Zcela náhodou byl před několika dny v médiích publikován článek o průzkumu stavební spořitelny Buřinka o vlhkosti a plísních v rodinných domech, který zpracovala agentura Ipsos v dubnu 2023 (viz Průzkum Buřinky: S vlhkostí a plísní bojuje polovina majitelů rodinných domů (bydlet.cz)). Plyne z něj, že každý druhý majitel rodinného domu v ČR čelí problémům s vlhkostí nebo plísní. Pomineme – li problémy starých domů bez izolace proti vodě a různé poruchy střech, jedná se v naprosté většině případů o důsledek v nezateplené stěně kondenzující páry, vedoucí ke ztrátě izolační schopnosti stěny a následnému vzniku plísní ve zvlášť citlivých místech, jako jsou rohy a kouty, stěny za skříněmi apod. – tento jev ostatně většina z nás zná z vlastního života a mnohokrát se s ním setkala.

Příklad z praxe

Před časem jsem měl možnost zúčastnit se opravy části dřevostavby s navrženou difuzně otevřenou skladbou obvodové stěny. Obydlený rodinný dům, postavený cca před 20 lety, začínal vykazovat nepřirozené deformace, projevující se nejprve výraznými prasklinami v sádrokartonových obkladech stěn uvnitř domu, v dlažbách a obkladech i jinde. Tyto praskliny byly zjevně následné po začínajícím selhávání nosného systému dřevostavby v důsledku napadení houbami a hnilobou. A k jejich rozvoji došlo zase v důsledku kondenzace vodních par v konstrukci.

Po odkrytí stěn a stropu z domu vystupující části koupelny, která je v každém domě zdrojem vysokého množství vodní páry bylo zjištěno, že parotěsná zábrana byla provedena v ploše bez použití potřebných doplňků, sloužících k utěsnění prostupů instalací stěnou, jednotlivých pásů parotěsné zábrany mezi sebou i při přechodu parotěsné zábrany na jiné konstrukce.

Výsledkem byla pracná a nákladná rekonstrukce části dřevostavby a upozornění jejího vlastníka, že obdobným způsobem musí postupně zrekonstruovat celý dům. Nebo – levněji – dům rovnou zbourat a začít od základů znova.

Z nekvality práce, kterou jsme na tomto domě spatřili, bylo zcela patrné, že provádění prací nekontroloval žádný technický dozor a dělníci bez potřebných znalostí nepřijali nutnost kvalitního provedení parotěsné zábrany za své…

Ing. Petr Picmaus, autorizovaný projektant a stavební dozor

Fotografie z opravy nekvalitně provedené difuzně otevřené skladby stěny po cca 20 letech od dokončení :