Fotovoltaika na střeše dřevostavby – šlágr doby, zlatý důl a riziko pro neznalé…

21. 7. 2023

Skokový růst cen elektrické energie, který jsme v nedávné době zaznamenali, vedl k prudkému růstu zájmu o fotovoltaiku.

Homing.cz Blog

Skokový růst cen elektrické energie, který jsme v nedávné době zaznamenali, vedl k prudkému růstu zájmu o fotovoltaiku. Návratnost investice se po započtení získané dotace z programu Nová zelená úsporám zkracovala na tak minimální dobu, že se vyplatilo objednat hned a často bez rozmyslu.

Od září 2023 bude zahájeno nové kolo dotací Nová zelená úsporám, jejíž součástí bude opět dotace na pořízení fotovoltaiky.

Dotace bude (bez propojení fotovoltaiky s tepelným čerpadlem, kde je další zvýhodnění a bez dotace na akumulační systém elektrické energie, který má zvláštní podporu) činit na první 2 kWp výkonu fotovoltaiky 60.000,- Kč + za každý další kWp nad 2 kWp dalších 10.000,- Kč. To znamená, že 6 kWp fotovoltaická elektrárna získá následující dotaci:

  • za první 2 kWp výkonu                                                               dotace 60.000,- Kč
  • za další 4 kWp výkonu                                                                dotace 40.000,- Kč

Pokud bude výše uvedená fotovoltaická elektrárna propojena s tepelným čerpadlem, bude dotace následující:

  • za první 2 kWp výkonu                                                               dotace 100.000,- Kč
  • za další 4 kWp výkonu                                                                dotace 40.000,- Kč

A jestliže do systému budou zapojeny lithiové akumulátory pro uchování vyrobené elektrické energie pro pozdější spotřebu např. o kapacitě zmíněných 6 kWh, získá majitel další dotaci:

  • za kapacitu 6 kWh lithiového akumulátoru                          dotace 60.000,- Kč

Ale to není všechno: jestliže do systému bude zapojen chytrý software a elektrická energie pro vlastní spotřebu bude odebírána  přednostně z akumulátoru a akumulátor v noci dobíjen z veřejné distribuční sítě za spotové ceny, provozovatel a vlastník tohoto systému se dostane na takové ceny elektrické energie, o jakých se mu před zdražováním, tedy ve „starých dobrých dobách“ ani nesnilo.

Finanční ekonomická návratnost výše popsaných systémů nepřesáhne 5 let a to jednoznačně svědčí o jejich výhodnosti.

Je třeba ovšem upozornit, že s montáží fotovoltaiky na střechu všech staveb a tedy i dřevostaveb jsou spojeny nemalé problémy a rizika, jejich eliminaci je třeba se odpovědně věnovat.

Majitelé dřevostaveb – od nenáročných dřevostaveb bungalovů po patrové montované vícegenerační dřevostavby z doby projektování svého domu vědí, že tuzemské požární předpisy pro dřevostavby jsou extrémně přísné a mnohdy vůči dřevostavbám příliš opatrné až nepřátelské.

Nová legislativa

Legislativa nyní jen klopotně dohání vše, co jsme v oblasti fotovoltaiky v minulosti opomněli. Podle současné právní úpravy (Zákon č. 19/2023 Sb., který mění Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, který mění ve své druhé části také Zákon č. 183/2006 Sb. Stavební zákon) není třeba pro fotovoltaiku (FVE) o výkonu do 50 kW žádat o žádné povolení – tím byla uvolněna stavidla a spustil se proud.

Fotovoltaika = nový zlatý důl

Do boomu se zapojila s vidinou rychlého a snadného zisku řada „zlatokopů“ na straně realizačních firem. První bankroty na sebe nenechaly dlouho čekat – o těch velkých čteme v médiích, o malých vědí pouze ti, kteří svému dodavateli svěřili své peníze a na montáž fotovoltaického systému dosud marně čekají.

V období počátečního boomu se do montáže pustila řada firem, které v oboru elektroinstalací měla a má pouze minimum zkušeností. Na bezpečnost nikdo nehleděl a montovalo se vše, co se dalo do ČR dovézt a zde chtivým zákazníkům prodat. Mnohdy se jednalo o systémy bez potřebné certifikace. Nutno konstatovat, že celá řada vlastníků dřevostaveb má na střeše nebezpečnou instalaci a v případě požáru se vystavují nebezpečí, že pojišťovna bude pojistné plnění krátit, nebo ho odmítne plnit zcela.

Požadavkům fotovoltaiky je dnes při navrhování nových dřevostaveb podřízeno takřka vše – od orientace hřebene střechy přes sklon střešní roviny až po kácení „stínících“ stromů. Celý fotovoltaický trh se bezpochyby časem usadí, nepoctivé firmy s pochybnými produkty skončí a časem vše poběží, jak má.

Mnoho vlastníků fotovoltaiky, zvláště na dřevostavbách, si však klade nad tím „svým“ systémem otázky a možná tuší, že ne vše mají provedeno tak, jak by měli mít. Povězme si o tom, na co je třeba zvlášť u dřevostaveb nekompromisně dbát.

Rizika chybné montáže fotovoltaiky

Dřevostavby jsou známé tím, že k jejich realizaci je třeba mnohem podrobnější dokumentace než pro zděnou stavbu, a to se týká jak dřevostaveb montovaných z dovezených předvyrobených panelů, tak i dřevostaveb realizovaných na staveništi v systému two by four. Montáž fotovoltaiky však probíhá mnohdy bez jakékoli dokumentace, takže vlastník dřevostavby po odchodu montážní party a uvedení do provozu má objednávku nebo smlouvu, dodací list, v lepším případě revizi elektrického zařízení a technické specifikace jednotlivých komponent, ale projekt žádný. Kvalifikaci pracovníků montujících fotovoltaiku na střechy nezkoumá nikdo. Přitom fotovoltaická elektrárna patří mezi tzv. technologická zařízení, a proto by členem realizační party měla vždy být autorizovaná osoba z oboru techniky prostředí staveb nebo technologická zařízení staveb.

Až do platnosti současné právní úpravy, kdy FVE do výkonu 50 kW není nijak a nikým povolována, se ke každé instalaci vyjadřoval statik i zástupce hasičského záchranného sboru, kteří svým preventivním působením eliminovali možná rizika.

Statika střechy dřevostavby

Je zřejmé, že instalací FVE dojde k přitížení střechy, dnes však tuto problematiku musí řešit majitel dřevostavby vlastní péčí a starat se, aby na „jeho“ konstrukci střechy nedošlo ke statickým poruchám. Jak? Doporučuji vždy před montáží FVE shromáždit projektovou dokumentaci dřevostavby a předat jí k posouzení autorizovanému statikovi, který případně navrhne opatření k zesílení nosné konstrukce střechy – u dřevostaveb bungalovů je to snadné, protože krov bývá z půdního prostoru snadno přístupný. U dřevostaveb s obytným podkrovím může nastat problém, protože nosná konstrukce je zakryta tepelnou izolací a zpravidla sádrokartonovým podhledem. Statik ví, že nemůže uvažovat s pouhým přitížením střechy vlastní vahou FV panelů, které činí cca 0,15 – 0,35 kN/m2, ale také s přitížením od sněhu, který se mezi jednotlivými panely usazuje a v době tání může mít značnou hmotnost.

Požár dřevostavby s fotovoltaikou

Každý majitel dřevostavby se pochopitelně snaží na jižní část střešní roviny umístit co nejvíc střešních panelů FVE. Potíž nastane při požáru – skrz plochu pokrytou FV panely do konstrukce střechy neproniká hasící látka, která po panelech volně stéká do okapových žlabů.

Při zásahu u požáru dřevostavby s FVE hasiči jen málokdy dostanou k disposici schémata zapojení systému, popisy jednotlivých komponent a často ani nemají možnost FVE odpojit jednoduše od elektrické domovní instalace. Požární zásahy tak probíhají na zařízení pod napětím 600 – 800 V, což přímo ohrožuje život zasahujících hasičů. V požárně bezpečnostním řešení (PBŘ) dřevostavby však podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0834 musí být zapracován požadavek na vypracování alespoň jednoduché dokumentace FVE se schématem zapojení, zakreslením vypínačů celého systému a upřesněním kde je umístěn měnič napětí apod.

Hromosvod dřevostavby s fotovoltaikou

Při montáži FVE málokdy dochází k úpravě hromosvodu. Často chybí aktualizace analýzy rizik podle ČSN EN 62305-2 ed. 2. Zde je třeba připomenout, že škody přepětím vyvolané bleskem jsou na dřevostavbách obvykle vyšší než škody způsobené požárem.

Použití nekvalitních materiálů

Kabeláž fotovoltaiky, vedená po povrchu střechy, musí mít zaručenou odolnost proti UV záření. U nekvalitních kabelů by došlo vlivem slunečního záření k rychlé degradaci izolace a následným zkratům a jiskření, a to je první krok ke vzniku požáru.

Odborná pomoc vlastníkům fotovoltaiky

Problematika rizik z vadné instalace FVE je velice široká. Jako základní pomůcku vypracoval Hasičský záchranný sbor, ČVUT Praha, Solární asociace a výzkumné centrum UCEEB publikaci Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence.

Pomůcka je k disposici na webu Hasičského záchranného sboru:

HZS Středočeského kraje – Praktická doporučení pro bezpečnost a požární prevenci střešních FVE – Hasičský záchranný sbor České republiky (hzscr.cz)

Závěr

Uvedená publikace má preventivní charakter. Při kvalitní aplikaci fotovoltaického systému se jedná o zcela bezpečnou technologii. Je však třeba vědět, jak se v případě požáru zachovat. Každý majitel FVE by měl dbát na protipožární bezpečnost svého systému a v případě požáru poskytnout zasahujícím hasičům všechny potřebné informace, protože tím lépe ochrání svůj majetek i životy hasičů.

 

Ing. Petr Picmaus, autorizovaný projektant