Diagnostika dřevostavby – k čemu slouží?

4. 8. 2023

Je dobré vědět, jakým způsobem se lze přesvědčit o kvalitě realizované stavby, jak odhalit skryté vady. Lze na to jít různými metodami. O nich je tento text.

V předchozím příspěvku do tohoto blogu jsem se zabýval otázkou kondenzace vodní páry v obvodové stěně dřevostavby a jejím dopadem na životnost a funkci nosných stěn a tím i celé stavby jako takové.

Dnes bych chtěl na předchozí text navázat a uvést základní diagnostické metody, které lze využít k posouzení kvality dokončené dřevostavby. Jedná se o metody následující:

• Blower door test
• Využití termokamery
• Měření výskytu vlhkosti uvnitř stěn

Blower door test

Blower door test je – česky řečeno – testování nebo měření vzduchotěsnosti obálky stavby. Protože se zabýváme dřevostavbami, budu mluvit o blower door testech dřevostaveb.

Každá dřevostavba má svojí celistvou obvodovou obálku přerušenou řadou otvorů, kterými proudí vzduch a my s tím souhlasíme – zde se jedná o okna, různé větrací mřížky, nasávací a výdechové otvory rekuperace apod. a dále otvory, které v obálce dřevostavby mít nechceme, protože víme, že nám jimi uniká teplý vzduch obsahující vlhkost, která hrozí ve stěně kondenzovat a domu škodit.

Zmíněnými nechtěnými otvory jsou různé trhliny a jiné poruchy parotěsných zábran a parobrzd, neutěsněné prostupy potrubí, kabelů, nedokonale utěsněné rámy oken v ostění dřevostavby, prostupy komínů apod.

Skutečnou míru vzduchotěsnosti obálky dřevostavby lze s jistotou zjistit pouze měřením, protože žádný výpočet nemůže vzít v úvahu chybovost a nedokonalost lidských rukou, které dřevostavbu realizovaly. Význam měření – blower door testu – je tedy pro zjištění skutečného stavu vzduchotěsnosti dřevostavby klíčový a vypovídá mnohé o tom, jak kvalitně byl dům svým zhotovitelem realizován.

Domnívám se, že uskutečnění a očekávaný výsledek blower door testu dřevostavby je vhodné mít ve smlouvě o dílo jako jedno z kritérií provedení stavby v požadované kvalitě, protože test je jasný a jednoznačný – všechny blower door testy jsou prováděny jednotnou metodou, a to podle ČSN EN ISO 9972. Test je prováděn v různé fázi rozestavěnosti dřevostavby a vždy podle daných pravidel.

Jen pro doplnění uvádím, že provedení blower door testu je jednou z podmínek čerpání dotace z programu Nová zelená úsporám C4 – Větrání a B – Výstavba nového domu – provedení tohoto testu probíhá nejen podle uvedené ČSN, ale navíc i podle Metodického pokynu k upřesnění pravidel pro měření průvzdušnosti obálky budovy pro podprogram NZÚ RODINNÉ DOMY (viz Nová zelená úsporám (novazelenausporam.cz)).

Samotný blower door test probíhá tak, že do jednoho z otvorů v obvodové stěně dřevostavby, zpravidla do otvoru vstupních dveří nebo francouzského okna, je osazen speciální rám se vzduchotěsnou plachtou a ventilátorem. Pomocí ovládání otáček ventilátoru je následně interier domu vystaven postupně přetlaku a podtlaku oproti tlaku v exterieru a pro každý tlakový rozdíl je zaznamenán průtok vzduchu ventilátorem. Předpokladem je, že stejné množství vzduchu, které je do domu při přetlaku dodáváno a následně při podtlaku z domu odsáváno, z domu či do domu proniká netěsnostmi. Následně je proveden výpočet, jehož výsledkem je hodnota intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu exterier / interier rovnajícímu se 50 Pa. Jedná se o podíl objemu vzduchu, který projde skrz obvodové konstrukce dřevostavby za 1 hodinu. U velmi dobře provedených dřevostaveb se tato hodnota pohybuje okolo 0,2, což znamená, že se netěsnostmi stavby každou hodinu vymění samovolně 20 % objemu vzduchu uvnitř stavby. Pro pasivní domy platí jako mezní horní hranice 0,6 (tzn. dojde k samovolné a nekontrolované výměně 60 % objemu vzduchu budovy!!!). Běžná cílová hodnota je 0,4.

Součástí blower door testu je také identifikace míst, kterými vzduch uniká a zhotovitel stavby má hned na místě nebo později příležitost netěsnost opravit. Zjišťování netěsných míst se provádí termickým anemometrem, což je zjednodušeně řečeno vyvíječ kouře. Pokud se zdrojem kouře v ruce procházíte uvnitř domu kolem obálky budovy a dalších rizikových míst, např. stoupačky kanalizace vedoucí k odvětrávací hlavici ve střeše, komínu apod., snadno pouhým zrakem vidíte, kam kouř míří a kde se ztrácí v konstrukci stavby.

Nutno dodat, že blower door test běžné dřevostavby trvá cca 3 – 4 hodiny, takže případné netěsnosti je dostatek času důkladně prozkoumat a označit i pro pozdější vyřešení.

Využití termokamery

Nejprve si řekněme, co si pod pojmem termokamera máme představit – je to typ kamery, která dokáže zachytit a na obrazovce barevně odlišit teplotní rozdíly povrchů v oblasti, na kterou je zacílena. To znamená, že termokamera je schopná snímat infračervené záření, které předměty vyzařují do okolí a toto záření převádět na obraz, kde různé teploty jsou zobrazeny různými barvami.

Pomineme – li různá další využití termokamer, jako je například vyhledávání ztracených osob v noci např. z dronů apod., zaměříme se na využití v oblasti staveb.

Pro testování kvality zateplení dřevostaveb obvyklého provedení a velikosti nám postačuje běžná ruční termokamera s integrovanou obrazovkou pro okamžité zobrazení, vyšší třídy termokamer umí snímky uložit v interní paměti a následně je exportovat do počítače k dalšímu zpracování a vyhodnocování.

Podstatné je, že termokamera funguje i v naprosté tmě, protože pracuje s jiným než viditelným spektrem světla a že pracuje tím lépe, čím větší je teplotní rozdíl mezi interiérem dřevostavby a exteriérem – nejlépe tedy v zimních měsících.

Dalším využitím termokamery je například rychlá kontrola elektroinstalace dřevostavby včetně rozvaděče, kdy lze snadno vyhledat místa, kde dochází vlivem nekvalitního provedení k nárůstu teploty v určitém konkrétním místě, kde je zárodek budoucího požáru.

Samozřejmě lze termokamerou kontrolovat teplotu komínového tělesa a např. krbových kamen v blízkosti dřevěných konstrukcí či nábytku apod.

Z výše uvedeného i přiloženého ilustračního snímku je patrné, že termokamera nám velice názorně zobrazí, kudy nám z dřevostavby uniká teplo, a to je pro kontrolu dřevostavby to nejpodstatnější.

Místem úniku tepla potom může být například tepelný most, kdy je v prostoru tepelné izolace místo ní nosný dřevěný prvek, který izoluje pochopitelně podstatně méně, než stejná tloušťka minerální vaty.

Další příčinou úniku tepla může být nekvalitní provedení tepelné izolace v obvodové stěně nebo střeše dřevostavby, kdy část stěny nebo střechy zůstane „dutá“, tedy bez izolace, nebo je v daném místě izolace menší tloušťky, horších parametrů nebo aplikovaná s mezerami.

V neposlední řadě může termokamera dobře upozornit na místo, kudy proniká skrz obvodový plášť dřevostavby vzduch v důsledku netěsnosti apod.

Zcela zásadní je, že nás termokamera velice dobře a zřetelně upozorní na místo, kde v důsledku pronikání vzduchu do tepelné izolace v obálce dřevostavby kondenzuje vlhkost ve vzduchu obsažená a zhoršuje tak izolační schopnosti tepelné izolace a tím nás upozorní na nutnost okamžitého zásahu – dřív, než dojde k degradaci nosné konstrukce dřevostavby.

Netřeba připomínat, že snímky termokamery mohou dobře posloužit jako doklad a důkaz kvalitní či nekvalitní práce při realizaci zateplení dřevostavby jejím zhotovitelem a mohou být velice dobrým argumentem při případném sporu či reklamaci, a to pro obě strany procesu – pro investora i zhotovitele dřevostavby.

Nutno uvést, že průzkum dřevostavby lze objednat jako službu, nebo si termokameru (třeba spolu se sousedy) pořídit – jednodušší typy, které pro běžný průzkum vlastní dřevostavby postačí, stojí od 10 tisíc Kč výše.

Viz Termokamery | Conrad Electronic

Viz Pořiďte si termokameru vyrobenou v Německu | Testo, s.r.o.

Viz Oficiální dodavatel termokamer FLIR pro ČR a SK (termokamery-flir.cz)

Měření výskytu vlhkosti uvnitř stěn

V minulém příspěvku do tohoto blogu jsem se zabýval ničivým vlivem kondenzace vodní páry v konstrukci stěny. Je však zřejmé, že se nemusí jednat pouze o kondenzace – může jít o zatékání do střešní konstrukce, únik vody vlasovou prasklinou ve vodovodní tvarovce, porušené těsnění v hrdle kanalizační roury atd. – vlhkost z těchto vad je pro dřevostavbu samozřejmě stejně ničivá.

Výše v textu tohoto příspěvku jsem uvedl, jakými různými metodami lze stavbu diagnostikovat s cílem identifikovat a lokalizovat místa, kde je životnost dřevostavby a její funkce ohrožena.

Velice významnou a dobrou cestou je i monitoring vlhkosti a úniků vody v konstrukcích stavby, který bych doporučil integrovat již při projektování do každé dřevostavby, protože prevence a včasné zjištění vlhkosti v konstrukcích dřív, než se vada projeví viditelně, je vždy levnější a méně pracná a ztěžující užívání dřevostavby než následná oprava za provozu domu.

Filosofie tohoto systému je postavena na tom, že většina úniků vody v domě nebo vznik kondenzátu jsou zpočátku neviditelné a škody se mohou projevit často až po několika letech, kdy je na prevenci už zpravidla pozdě a nezbývá nic jiného než přikročit k nákladné opravě. Náklady na tyto opravy činí stovky tisíc, takže instalace preventivního monitoringu s pořizovacím nákladem v desítkách tisíc je dobrou investicí.

Na trhu lze koupit nepřeberné množství různých čidel, senzorů apod., ovšem ne každý z nich dokáže vytvořit ucelený systém.

Používány jsou různé druhy senzorů:

• pro monitoring okolního vzduchu, určené k sledování vlhkosti v dutinách, v tepelné izolaci stěn dřevostavby i podhledu zejména u dřevostavby bungalovu, v exterieru i interieru domu
• pro monitoring vlhkosti dřeva, zejména toho zabudovaného a překrytého dalšími konstrukcemi, např. sádrokartonem nebo fasádou
• další speciální senzory

Celý systém tvoří ucelenou síť senzorů rozmístěných v kritických místech domu a jeho konstrukcích, které průběžně předávají svá nasbíraná data centrální jednotce. Ta je neustále vyhodnocuje a pokud zjistí problém, okamžitě příslušného adresáta o problému a jeho povaze informuje. Vzhledem k tomu, že i do tohoto systému pronikla dnes tolik populární umělá inteligence, je systém schopen na rizika upozornit už v době vzniku problému a uživatel tak má šanci ho řešit v době, kdy bude řešit odstranění příčiny rizika, ne až v době, kdy je třeba řešit jeho nechtěný následek.

Viz Home | MoistureGuard

Závěr

V tomto textu jsem zmínil a popsal tři zásadní diagnostické metody, které vám pomohou včas zjistit nekvalitní provedení dřevostavby, nebo včas upozornit na vznikající havarijní situaci v důsledku vlhkosti. Všechny tyto metody pomáhají zachovat dřevostavbu v dobré kondici na řadu let a umožnit její bezproblémové užívání tak, jak očekáváte bez potřeby řešit havarijní situace.

Při výběru typu a tvaru svého budoucího rodinného domu by budoucí stavebníci dřevostaveb měli myslet i na velikost ochlazovaných ploch zvolené varianty domu. Je zcela zřejmé, že přízemní dřevostavba typu bungalov má větší ochlazovanou plochu obvodových stěn a stropu (podhledu) nad celým domem než kompaktní patrový dům, kde je stropní konstrukce umístěna mezi vytápěné přízemí a patro. A s růstem plochy ochlazovaných konstrukcí roste i tepelná ztráta domu i možnost lidské chyby při realizaci ochrany proti kondenzaci vody právě v ochlazovaných konstrukcích. Přesto jsou bungalovy dnes asi nejžádanějšími typy rodinných domů – dřevostaveb.

Všechny výše uvedené metody diagnostiky dřevostavby přicházejí ke slovu na konci realizace stavby, případně až po jejím dokončení.

Úmyslně jsem nezmínil zásadní diagnostickou metodu, působící preventivně už v době realizace dřevostavby, a tou je využití služeb dobrého technického dozoru. Této diagnostické preventivní metodě se budu věnovat v samostatném příspěvku, protože si to zcela jistě zaslouží.

Ing. Petr Picmaus, autorizovaný projektant a stavební dozor

snímek termokamery, zobrazující tepelné mosty v obálce budovy – místa úniku tepla a potenciální místa vzniku kondenzací a plísní

běžná malá termokamera