Kritická místa dřevostavby

29. 9. 2023

Dřevo a výrobky z dřevní hmoty jako přírodní materiál biologického původu mají pro využití v dřevostavbách spoustu velice pozitivních vlastností, ale také rizik

Dřevo a výrobky z dřevní hmoty jako přírodní materiál biologického původu mají pro využití v dřevostavbách spoustu velice pozitivních vlastností, ale také rizik.

Pojďme si vysvětlit, která jsou nejrizikovější místa v dřevostavbách, kde je na promyšlené zabudování dřeva nezbytné klást největší důraz, nejvíce dbát na promyšlení a kvalitní provedení detailu.

Výška založení dřevostavby nad terénem

V tomto ohledu se musíme maximálně přizpůsobit vlastnostem a možnostem dřeva a dřevostavbu založit tak, aby dřevěné prvky nosné konstrukce dřevostavby byly od vnějšího terénu v exterieru min. 200, lépe 300 mm nad ním. Tento požadavek je samozřejmě v rozporu s požadavkem budoucích uživatelů a architektů, aby mezi exteriérem a interiérem dřevostavby bylo možné přecházet bezbarierově bez vyrovnávacích schodů.

Řešení lze nalézt ve vhodném návrhu dřevostavby a jejím promyšleným osazením do terénu, šikovně promyšlenou zahradní úpravou kolem domu atd., např. s využitím dřevěných teras z terasových palubek, zvednutých nad terén, odvodňovacích žlabů, odvodněním kačírkového okapového chodníku apod.

Nedodržení výše uvedené zásady může vést s velkou pravděpodobností k výraznému snížení životnosti dřevostavby, pořízené s vynaložením nemalých prostředků a nestojí tedy v žádném případě za to.

Sokl dřevostavby

Sokl dřevostavby je průběžně namáhán dešťovou vodou, zejména odstřikující z okapového chodníku kolem domu.

Proto se pro venkovní zateplení soklu domu používají výhradně nenasákavé materiály a k povrchové úpravě soklu takové materiály, které budou po celou dobu pokud možno dlouhé životnosti bránit povrch fasády před odstřikující vodou, nečistotami a případně mechanickým znečištěním a pokud máte psa, který bude volně pobíhat po zahradě, je třeba myslet i na odolnost proti pravidelnému očůrávání psím kamarádem.

V případě dřevěného obkladu fasády je třeba buď dřevěné latě ukončit ve výšce min. 300 mm nad úrovní okolního terénu (okapového chodníku) a sokl opatřit jinou povrchovou úpravou, nebo se smířit s tím, že dřevo nad terénem bude mít kratší životnost, časem získá jinou patinu než stejný druh dřeva ve vyšší poloze atd.

Parotěsné zábrany

Kvalitní, důsledná a promyšlená ochrana proti pronikání vodní páry z interieru dřevostavby do jejích obvodových konstrukcí je pro kvalitu a životnost dřevostavby po celou dobu jejího života zcela zásadní. Proč tomu tak je jsem popisoval v jiném příspěvku na blogu Homing.cz.

Je třeba se zaměřit zvlášť na některá kritická místa parozábran:

• styk parotěsné zábrany s obvodovou konstrukcí stavby. U dřevostavby bungalovu je délka tohoto styku poměrně dlouhá a dochází zde často ke kondenzacím v důsledku běžně se vyskytujících tepelných mostů v obvodové stěně, nebo alespoň v důsledku nedobře provedené tepelné izolace podhledu podél obvodové stěny kde následně dochází často ke kondenzacím a dobře provedená parotěsná zábrana může zabránit škodám s fatálními dopady
• prostupy parotěsnými zábranami – ať už stoupaček vodovodu, kanalizace, elektrických kabelů, ale i komínového tělesa apod., kde může na utěsnění parozábrany na prostupující instalaci či konstrukci k pohybům, dilatacím atd., které mohou narušit těsnost parozábrany. Také je třeba dbát, aby v případě, že se jedná o stoupačku vzduchotechniky nebo kanalizace, nedocházelo na jejím povrchu nad tepelnou izolací v nevytápěném prostoru k rosení a stékání zkondenzované vody dolů do tepelné izolace
• ukončení parozábran na rámu oken a střešních oken, kde opět může při chybném nebo nekvalitním provedení detailu docházet ke kondenzacím a tím i degradaci dřevěných prvků dřevostavby

Střešní krytina a podstřešní folie

V předchozím příspěvku do tohoto blogu jsem se (kromě jiného) zabýval důležitostí a životností podstřešních folií.

O důležitosti kvality střešní krytiny není třeba uvádět podrobnosti – je zřejmá a logická. Důležitá je nejen kvalita samotného materiálu střešní krytiny, ale i správné využití ke krytině dodávaných doplňků a také – v neposlední řadě – i kvalitní zabudování.

Je zřejmé, že nedává smysl pořizovat na střechu (souvislou, nikoli skládanou, kterou lze přeložit) plechovou velkoplošnou krytinu se zárukou 50 let, když klíčová vrstva, zajišťující záchyt průniku vody skrz dosluhující krytinu na konci její životnosti je v době konce záruční doby krytiny 20 let za ní…

V každém případě podstřešní neboli pojistná izolace pod střešní krytinou posiluje jistotu nebo naději, že srážková voda, která jakýmkoli způsobem krytinou pronikne, nepokračuje dál do tepelných izolací a k nosným dřevěným prvkům střechy dřevostavby, ale je zachycena a odvedena mimo prostor stavby.

Proto je třeba kvalitě provedení, stejně jako celistvosti celé pojistné folie a jejímu ukončení u okapové hrany věnovat maximální pozornost a nepřipustit, aby na tuto zásadní konstrukci byla použita laciná folie s životností cca 3 roky.

Tepelné mosty

Tepelným mostům je třeba věnovat pozornost už v době návrhu stavby a zpracování její projektové dokumentace, ale i při její vlastní realizaci.

Rizikem tepelných mostů je nejen zhoršení tepelně – technických vlastností obálky dřevostavby a zvýšení nákladů na její vytápění, ale také kondenzace na vnitřním povrchu stěny, která může být příčinou vzniku plísně a dále i kondenzace na tepelném mostu uvnitř stěny a skrytá degradace dřevěných prvků dřevostavby.

Izolace proti zemní vlhkosti a radonu a prostupy skrz ně

Podle údajů Státního ústavu radiační ochrany je radon po kouření druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny plic (viz Zdravotní účinky RADONU | SURO). Pokud se zamyslíme nad tím, kolik prostředků a mediální pozornosti naše společnost věnuje boji proti kouření a jak málo pozornosti je v mediálním prostoru věnováno nebezpečí radonu, uvědomíme si, že lepší, účinnější a pravidelná osvěta by mohla zachránit každoročně řadu životů a uspořit mnoho nákladů na nezbytné léčení osob radonem zasažených.

Ke zjištění radonové zátěže pozemku určeného k zástavbě dřevostavby je ve fázi zpracování projektové dokumentace realizován tzv. radonový průzkum, jehož výsledkem je zjištění radonové zátěže pozemku, která může být nízká, střední nebo vysoká. A zjištěnému stupni radonové zátěže také odpovídá návrh protiradonových opatření, která dřevostavba musí obsahovat.

Radonová izolace tvoří neprostupnou bariéru pro prostup tohoto plynu z podloží dřevostavby do jejího interieru. V domech s podlahovým topením bývá nutné realizovat ještě navíc další ochranu, spočívající například ve zřízení odvětrávané vrstvy pod betonovou základovou deskou.

Je zřejmé, že o účinnosti protiradonové izolace rozhoduje opět pečlivost a kvalita provedení detailů, zejména kolem prostupů přívodu vody, kanalizace, elektřiny a dalších sítí zeminou do interieru dřevostavby. Z praxe vím, jak málo povědomí je o radonu u pracovníků, kteří protiradonová opatření na dřevostavbách realizují a v důsledku toho jak málo pozornosti věnují právě provedení detailů takovým způsobem, aby byly pro radon neprostupné.

Velice dobrou ochranu proti radonu mají dřevostavby založené na vrutech a dále domy vybavené rekuperací.

Prahy vstupních a francouzských dveří

Pokud je stavba založena dostatečně vysoko nad terénem, průnik dešťové vody do souvrství podlahy 1. NP dřevostavby nehrozí.

Z praxe však vím, že architekti i stavebníci „tlačí“ stavbu podlahou co nejblíž k terénu kolem obvodových stěn a stačí jednoduchá úvaha ke zjištění, že pokud bude pochozí podlaha v 1. NP dřevostavby cca 100 mm nad okolním terénem, potom dolní úroveň rámu francouzských dveří leží často pod terénem. V tomto případě máme základovou betonovou desku „utopenou“ jejím horním lícem cca 200 mm pod terén. V tomto případě chráníme obvodovou stěnu dřevostavby na vnějším líci svislou izolací proti vodě (vůči dřevostavbě je korektnější založení nad terénem!) a ve stěnách zůstávají otvory pro montáž francouzských dveří. Pokud po montáži těchto výplní otvorů není řádně ochráněn proti průniku vody prostor od dolního prahu dveří dolů až k základové desce, je zde otevřený kanál pro průnik srážkové vody do souvrství podlahy, tedy nad vodorovnou izolaci proti radonu a vodě. A protože jsme dům osadili co nejblíže terénu a izolací proti vodě opatřili i obvodové stěny (protože jsou založeny na betonové desce pod terénem), vytvořili jsme bazén, z něhož srážkovou vodu proniklou pod francouzskými dveřmi, ale i z prasklého vodovodu nebo vyteklé automatické pračky budeme jen těžko odstraňovat…

Se vstupními dveřmi do domu je to obdobně!

Vnější parapety oken

Tepelné izolace na vnějším líci obvodových konstrukcí dřevostavby dnes běžně dosahují tloušťky několika stovek milimetrů. To znamená, že i šířka parapetních plechů je značná a tím i množství vody, které na vnější parapet dopadá a případně na něj stéká, může být překvapivě velké.

Vzhledem k tomu, že dnes se oplechování parapetů nezapouští jako v minulosti do omítky v ostění (protože v minulosti byly omítky fasád umístěny přímo na cihlách bez jakéhokoli zateplení a dosahovaly tloušťky cca 30 mm, kdežto dnes stěrková omítka na zateplovacím systému zdaleka nedosahuje ani tloušťky 10 mm), ale pouze k ostění přiléhají, je nezbytné dbát na správnou délku parapetního plechu, jeho zapuštění do rámu oka, tedy na jeho správnou hloubku a na řádné utěsnění boků parapetu k ostění silikonem. V průběhu života dřevostavby je třeba oplechování vnějších parapetů pravidelně kontrolovat a udržovat s vědomím, že voda, která se dostane pod parapetní plech, vstupuje do tepelného izolantu fasády, v důsledku toho vzniká tepelný most, kondenzace atd. A o tom už jsem také psal…

Sprchové vaničky

I v dnešní době, kdy na trhu existuje nepřeberné množství typů, velikostí a materiálového řešení sprchových vaniček, se najdou investoři, kteří se zhlédnou ve sprchovém koutu dlážděném, odvodněném do žlábku, který je integrován do souvrství podlahy pod sprchou.

Všechny zájemce o toto řešení chci upozornit, a dokonce i architekty, kteří ho zákazníkům bez znalosti věci doporučují, že se jedná o extrémně náročnou konstrukci a za jakoukoli chybu zaplatí vlastník dřevostavby fatálním průnikem vlhkosti do podlahových vrstev, kde zahájí nevratnou degradaci dřevěných prvků dřevostavby.

Pokud si uvědomíme, jak omezené možnosti kontroly těsnosti vodotěsné izolace dlážděného a obkládaného sprchového koutu jsou k disposici, jak fatální jsou následky chyb a také vezmeme v úvahu, že izolace musí být naprosto těsná po celou dobu života koupelny, nevyhnutelně dojdeme k řešení, kdy se poohlédneme po sprchové vaničce, kde je vodotěsnost zaručena z výroby – výběr je víc než dostatečný a troufnu si tvrdit, že vybrat si může každý.

U zabudování sprchových vaniček se soustředíme na správný rozměr mezi stěnami pro jejich osazení, na provedení vodotěsné izolace stěn pod keramický obklad kolem vaničky a zejména na utěsnění spáry mezi vaničkou a keramickým obkladem silikonem. A samozřejmě musíme počítat s tím, že silikon nemá věčnou životnost a silikonové těsnění je třeba odborně kontrolovat a obnovovat.

Pro úplnost připomínám nutnost silikonem utěsnit i prostor kolem roury vedoucí k baterii a obkladem tak, aby nám voda tekoucí po stěně sprchy nezatékala otvorem v obkladu za obklad a po jeho vnitřním povrchu opět do souvrství podlahy, kde bude působit škody, které jsem už mnohokrát popisoval…

Ing. Petr Picmaus

autorizovaný projektant

zhotovitel dřevostaveb realizovaných podle vlastních projektů

stavební dozor